wz

Šmajchl

Velkopavlovická chasa

H
istorie

 

Show, které tu již bylo a možná nebude!

 

Druhým plesem byl 17. ledna tradiční ples krojový, jehož pořadatelem se stala Velkopavlovická chasa. Již při přípravě plesu se všichni mladí snažili a vše se jim dařilo, protože si vzali za vzor naše spoluobčany z cizích krajů, kteří pomáhají při výkopových pracích, kdy jeden se při práci o lopatu opírá a sedm dalších se na něj dívá. Jako každý rok i letos byl ples zahájen předtančením České besedy. Na foto vystoupení se všichni krojování (a bylo jich hodně) těšili a laxně hostům předvedli, jak to mají v malíku. K tanci a poslechu hrála dechová hudba Brodčané. Pro žíznivé nechybělo občerstvení v pekle, které svojí obsluhou a za ručeným výnosem z této činnosti bylo velmi podobné tunelování našich bank. Ceny v tombole byly rovněž zajímavé. Zvláště pak, když se dostaly do těch správných rukou. Např. Sada výbavy pro batolata do rukou svobodného mládence. Pro příští rok je v plánu toto: Na krojovém plese budou všichni včetně pořadatelské chasy v civilu, jenom na pódiu bude stát jako symbol dřívější tradice figurína oděná do Velkopavlovického kroje. Předtančení besedy bude promítnuto na velkoplošné plátno. Ples bude zahájen a ukončen minutou ticha za vzpomínku na to, jaké to bylo, když se stárkovalo a tančilo v kroji.
L.Ž.S.

Zdroj: VZ 1998/1

 

Budou hody Krojované?

 

Za účasti tří subjektů se uskutečnila jednání ohledně přípravy tradičních Velkopavlovických hodů. Schůzku svolali zástupci města a dále se zúčastnili činovníci TJ Slavoj a zástupci Velkopavlovické chasy. V minulém roce byly hody sice krojované, ale bez „zvaní“ a také organizačně vše nebylo bez problémů. Ozývaly se hlasy, že příští rok hody nebudou, ekonomicky se jedná o náročnou akci, kterou rodiče odmítají financovat, u mladší generace není o pořádání hodů zájem, nikdo nechce mít s pořádáním hodů starosti a podobně. Do ohně navíc přilil článek o krojovaném plese otištěný ve zpravodaji a následná reakce některých rodičů a členů chasy, která vyústila ve zveřejnění článku v Novém životě s tím, že rodiče zakazují oblékat své děti do krojů. Na svolané schůzce se hovořilo o všech těchto problémech a přítomní zástupci si vyjasnili své názory.

Město má zájem na tom, aby se hodovní tradice udržela, nabízí podporu po stránce pomoci přípravných prací, dává k dispozici veškeré prostory a bude se podílet na propagaci hodů. Má však zájem na tom, aby hody proběhly i se zvaním občanů a vším, co k hodům patří, ale rozhodně nechce, aby se hody konaly pod nějakým nátlakem a za každou cenu.

TJ Slavoj bývala tradičním pořadatelem krojovaných hodů, se zástupci chasy vždy spolupracovala na základě vzájemné smlouvy, kde jednotlivé oblasti zabezpečení a činnosti byly sepsány včetně finančních záležitostí. Minulé dva ročníky hodů TJ Slavoj nepořádala, v letošním roce po problémech s financováním oddílu má TJ Slavoj zájem hody pořádat s tím, že získané finanční prostředky pomohou Slavoji překonat současnou finanční krizi. Pokud s tímto návrhem chasa nesouhlasí a bude si chtít hody pořádat sama, TJ Slavoj se pořadatelství vzdává a toto přenechá chase.

Chasa označila za největší problém nedostatek chlapců, kteří by byli ochotni hody pořádat. Přesto jsou ochotni letošní hody uspořádat. Pro velkou náročnost však zatím odmítají zvaní po městě, ale není to jejich konečné stanovisko. Volba stárků se uskuteční v tradičním termínu, tj. před hody v Němčičkách. Chasa má zájem uspořádat hody ve vlastní režii, tedy bez Slavoje.

I když definitivní stanovisko k pořádání hodů nebylo zatím přijato, schůzka přispěla k vyjasnění názorů všech zainteresovaných a předpoklad, že ve dny 16., 17. a 18. srpna, tj. v termínu konání hodů, nastoupí Velkopavlovická chasa v plné parádě.

Zdroj: VZ 1998/3

 

Ho-dy, mi-lé ho-dy, už jsem do-ho-do-val

 

Slova této písně nejlépe vystihují období po skončených Velkopavlovických hodech roku 1998. Tyto letošní se mimořádně vydařily. Byly veselé, s dobrou návštěvností a dodržující veškeré hodové tradice. O letošních hodech lze mluvit jen v tom nejlepším světle. Nevyplnily se předpovědi a signály, že hody budou bez stárků a tedy i bez zvaní a možná i bez průvodu. Vždyť ještě měsíc před hody nikdo nevěděl, kdo bude pořadatelem, nebyla zajištěna muzika a nebyli zvoleni stárci. Co se změnilo a kde nastal obrat k lepšímu? Za rozhodující lze označit vytvoření bezvadného kolektivu mladých lidí, kteří se přibližně jeden měsíc před hody začali scházet v sokolovně a zde pod vedením Petra Jilky zkoušeli národopisné tance, učili se lidové písně a další náležitosti patřící k hodům. Při zahrávkách, mimochodem velmi málo navštívených, se mladí chlapci během krátké chvilky dohodli a pak již s nadšením a elánem zvládli celé hody s bravurností zkušených chasníků. Rovněž spolupráce chasy, města a TJ Slavoj, tedy všech pořadatelů probíhala bez sebemenších potíží a ke spokojenosti všech zainteresovaných účastníků letošních hodů. Jako velmi zdařilým tahem organizátorů se stalo zařazení čtyř různých dechových souborů během čtyř hodovních dnů. Návštěvníkům se postupně představily kapely Dolanka, Lanžhotčanka, Mistříňanka a Šardičanka. Tato mimořádná možnost srovnat tolik dechových hudeb vznikla zcela náhodně, a to z důvodů, že v době zajišťování kapely na hody již tyto neměly volné termíny, a tak na každý den byla kapela jiná. Z této přehlídky kapel nejlépe hosté hodnotili vystoupení Mistříňanky, ale nezklamaly ani ostatní. To, že letošní hody byly hodnoceny jako jedny z nejlepších v posledních deseti letech je zásluhou kolektivního úsilí všech zainteresovaných, a to nejen chasy a pořádajících organizací. Tentokrát mimořádně pomohli také rodiče, bylo je vidět nejen na tanečním parketu, ale pomáhali tam, kde bylo potřeba. Přesto však nelze opomenout aspoň několik jmen nadšenců, kteří se do průběhu letošních hodů nějakým mimořádným úsilím či skutkem zapsali. O Petru Jilkovi bylo psáno již výše, byl to právě on, který byl duší celého hodovního veselí, společně s Petrou Kašpárkovou byli druhým stárkovským párem. Libor Benda a Jana Michnová, jako první stárkovský pár zvládali vše, co bylo třeba. Nejen chodili v čele průvodu, ale bylo vidět že hodovní tradice mají v krvi a slušelo jim to, stejně jako i dalším párům v průvodu. Josef Dostoupil - do hodů zapojen jako pracovník MěÚ s úkolem přípravy hodů a je pověřen dalšími funkcemi - hlavní „stavěč“ máje, bubeník při zvaní a na závěr zvolen 1. starým stárkem. Manž. Pláteníkovi - jejich zásluhou zde hraje v úterý dechová hudba Mistříňanka. Nejen tito jmenovaní, ale i mnoho dalších by si zasloužilo pochvalu a poděkování. Letošní hody byly skutečně vydařené a věkový průměr Velkopavlovické chasy je velkým příslibem i do budoucna. Mladí nasadili laťku značně vysoko a doufejme že ji udrží po mnoho dalších let.

Zdroj: VZ 1998/4

 

Hody

 

Stárkovské páry
1. Libor BendaJana Michnová
2. Petr JilkaPetra Kašpárková
3. Miroslav ŠťavíkJitka Nováková
4. Luděk LacinaKlára Dostoupilová
Sklepnické páry
1. Marek TihlářAneta Lacinová
2. Martin RozinkaLenka Řačáková
3. Patrik PrátLucie Bugová
4. Stanislav HoráčekLeona Němcová

Muziky
NeděleDolanka
PondělíLanžhotčanka
ÚterýMistříňanka
SobotaŠardičanka

Pozvánka na hody 1998 645kB
Zavádka 1998 626kB

 

 

Fotky